Uprostřed lesa Habřince stojí palouček, uprostřed něho košatý dub a pod ním je schovaná nora jezevce Chrujdy, který je široko daleko, ale i hluboko vyhlášeným architektem a stavitelem. Chrujda se jednoho dne seznámí s půvabnou lasičkou Aničkou, která v lese zabloudila cestou k jeskyním Utopené vody. Chrujda lasičku Aničku upozorňuje, že v jeskyni žijí a straší Cucíři - komáři, kteří se časem proměnili v krvelačné potvory prahnoucí po krvi. Tomu se nevěřícně směje slavný taneční mistr – tchoř Smradolf, který nabízí Aničce doprovod a vysmívá se Chrujdovi. Jezevec hledá radu u své kamarádky sovičky Stáni, která je po nemoci odkázána na kolečkové křeslo. Sova Stáňa je nejchytřejší tvor v Habřinci a možná i na celém světě. Chrujdovi dává pytlík výborných koblih, odvahu i dobrou radu, jak vyzrát nad obávanými Cucíři. U jeskyně tchoř Smradolf postupně ztrácí sebevědomí a odvahu, dokonce Aničku opouští a nechává na pospas Cucířům. Zato Chrujda využívá důvtipu sovičky Stáni a nabírá odvahy – Cucířům místo krve nabízí pytlík sladkých a voňavých koblih, těm marmeláda chutná více než krev. Z lasičky Aničky a jezevce Chrujdy se stávají přátelé, Anička se Chrujdovi očividně líbí. Tchoř Smradolf je potrestán ztrátou velkého kníru, na který byl tak hrdý.